MAKY – Miluji sound 80’

Na scéně se objevuje nové jméno, které hodlá rozčeřit stojaté vody showbyznysu. Markéta Poulíčková alias MAKY. No, ono to zase tak nové jméno není, protože pěvecké úspěchy už tady jsou. Koneckonců jsme vám to představili i v našich novinkách, ale proč si s MAKY nepopovídat a více si tuto krásnou ženu nepředstavit a ještě více přiblížit její hudební obzory.

MAKY - Markéta Poulíčková

Poulíčková – to ale v médiích není neznámé jméno?

Prakticky od 14-ti let stojím na pódiu, tak doufám, že ne 🙂 Je ale pravdou, že poslední roky vystupuju spíše v zahraničí, což bych teď ráda změnila. Zpívám ve světově úspěšném projektu Rock The Opera. Díky tomu jsem měla tu možnost zpívat s Joe Lynn Turnerem, zpěvákem z Deep Purple anebo po boku Uli Jon Rotha, kytaristy Scorpions. Získala jsem spoustu zkušeností a ty bych teď ráda jako MAKY zúročila.

Kdo tvoří muziku a texty?

Muziku píšeme společně s mým přítelem Zbyňkem Raušerem (bubeník kapely Portless a Walkmanz). Ten prvotní impuls vzejde vždy od něj, na mě je melodická linka. Vzájemně se ovlivňujeme a vedeme. Text singlu Stop napsal Lukáš Dvořáček a spolupracujeme také s Patricií Fuxovou.

Kde se nahrává a jak to probíhá?

Produkci jsem svěřila do rukou producenta Lukáše Chromka. Chtěla jsem někoho, kdo zná můj hlas, můj feel a kdo mě bude brát jako parťáka. Ráda do toho mluvím, čímž jsem teď přiblížila proces toho nahrávání. S Lukášem se známe od mých 17-ti let ale nikdy předtím jsme spolu nespolupracovali. Jsem ráda, že se tak teď stalo. Natáčíme u něj ve studiu.

Živé vystoupení… jak si to má posluchač představit? S kapelou nebo na half?

Jednoznačně s kapelou. Když se řekne electro-pop lidé si málokdy myslí, že je to muzika, která se dá zahrát živě. Jde to ale skvěle. Miluji sound 80’. Uvědomuju si, že je to teď trend vracet se ve zvukové i vizuální produkci do tohoto období, ale od sebe to neberu jako snahu za každou cenu tento trend splnit. Já jsem dítě osmdesátek. Vyrostla jsem na Michaelovi Jacksonovi, miluju Eurythmics a zvuk synťáků a elektrických kytar. Neskutečně se těšíme na živé hraní!

Co dnešní covery?

Jako proč ne… v době kdy je každý rok nová talentová soutěž (nic proti nim) a každý z účastníků, který obstojí, nemá samozřejmě ihned po soutěži svůj vlastní repertoár, tak asi chápu, že skočí po coverech. Blbý je, když se z toho pak nemůže vymanit a lidé už to od něj očekávají. Člověk může výborně zazpívat cover, ale vždy už to někdo předtím zazpíval líp. Dostal to nebo napsal si to tzv. na tělo. Pro mě je originál jen jeden a ti další budou vždy jen jeho kopií… To se ale bavím spíše o těch nových věcech, co se předělávají jedna ku jedné originálu.

Pokud někdo přezpívá starou písničku, dá jí nový kabát, připomene ji tak posluchačům, aby neupadla v zapomnění, a dá tam kus sebe, bez snahy napodobit originál, připadá mi to super. Já osobně bych se ráda ale prezentovala vlastní tvorbou. Coverů jsem se už nazpívala dost. Na rozdíl od operních umělců, kteří nemají tu možnost zpívat vlastní věci, my máme tu možnost. Máme možnost předat lidem kus sebe, svého pohledu na život. Je to obrovský dar.

Jak vidíte současnou hudbu a která Vás baví?

Musím se přiznat, že se v ní někdy ztrácím. Občas mi chybí melodie a mám pocit, že se teď více než melodická linka řeší zvuková produkce. Alespoň tak snímám hudbu, která se k nám řítí ze zahraničí. My si tady v ČR primárně uchováváme to naše slovanské melodické jádro si myslím.

Pořád tady platí, že lidé si potřebují písničku zazpívat s vámi. Ale vznikají i u nás strašně zajímavý věci, který se nedrží žádných pravidel sloka, refrén, speciál a je to vlastně strašně osvěžující.

Baví mě minimalismus, takže kdybych měla vybrat, co teď poslouchám tak to bude Elderbrook, Billie Eilish, Lorde… Ale čím dál častěji se přistihuju, že jsem spíš fandou jednotlivých písní než umělce jako takového. Takže u mě v playlistu najdete hodně jmen.

Představy, cíle vize…?

V plánu je teď natočení live session videa s kapelou a práce na nových písničkách. Moje momentální ideální představa je, že porazíme Koronavirus a že si v létě zahrajeme na fesťácích, tak jak jsme měli v plánu. První nás čeká 6. června na festivalu Okoř se šťávou, tak budu pevně doufat, že se i přesto všechno co se teď děje uvidíme.

My rozhodně budeme doufat v podobný vývoj…

MAKY – STOP